Objevuji můj rodný kraj Orlicka a ve vesnici Mlýnici nacházím historii rodiny Umlaufů. Stává se jedním z témat pro tvorbu fotografických příběhů.
Jan Umlauf (21. 5. 1825 – 9. 1. 1916)zemřel jen rok po smrti Ludvíka Salvátora(4. 8. 1847 - 12. 9. 1915). Mohl se s ním setkat? Věděl o něm? O jeho účastech na světových výstavách? Podpoře umění? Znal jeho cesty?
Jan Umlauf patřil také k průkopníkům fotografie .....
Námětem jsou především krajiny ...
Pozoruhodné jsou jeho snímky ze života kyšperského zámku a také významné osobnosti (císař František Josef I., kníže Ferdinand Kinský s rodinou) .....
Svým dílem Jan Umlauf ovlivnil i Alfonse Muchu.
Jan Umlauf byl jedním ze sedmi dětí řezbáře a houslaře Dominika Umlaufa. Rodina se do Kyšperka přistěhovala v roce 1836 z Mlýnice u Štítů. Bydleli na náměstí v domě čp. 55. Již od mládí Jan vyrůstal v uměleckém prostředí ovlivněn otcem, který se kromě uměleckého řezbářství věnoval také malířství. Jan se spolu se svým bratrem Hynkem vydal v otcových šlépějích, ale oba malířství i vystudovali. Nejdříve na pražské malířské akademii, později ve Vídni.
Ve městě i okolí byl velmi vážený. Ke konci života postupně přicházel o zrak, zemřel již téměř slepý.
Z předávaného vyprávění starších ročníků se dozvídáme, že si jej místní pamětníci pamatovali jako elegantního pána, který chodil na časté procházky se svým psíkem, později doprovázen kvůli špatnému zraku druhou manželkou.
Na rozdíl od svého staršího a talentovanějšího bratra Hynka, který předčasně zemřel ve třiceti letech, se Jan vrátil z Vídně do Kyšperka a ve svém díle se omezil na náboženské náměty a rodinné portréty. Za svůj dlouhý život vytvořil na 300 oltářních obrazů, 20 křížových cest a asi 400 rodinných portrétů.
Janovy malby jsou charakteristické klidným, harmonickým ztvárněním a věrným podáním portrétu. Jeho obrazy zdobí více než 100 kostelů v blízkém i vzdáleném okolí Letohradu.
Najdeme je například v České Třebové, Dolní Dobrouči, Králíkách, Lukavici, Mistrovicích, Nekoři i jinde. Kromě regionu jsou jeho obrazy k vidění i ve vzdálenějších lokalitách, např. na Sv. Hoře u Příbrami nebo v kostele sv. Ignáce v Praze.
„Národní politika“ přinesla v čísle ze dne 6. července 1943 o Janovi tento článek:
Práce malíře Umlaufa ve východních Čechách.
Originály malíře Jana Umlaufa z Kyšperka jsou známy po celých východních Čechách, hlavně však v Ústí nad Orlicí. Umlauf totižportrétoval mnoho ústeckých měšťanů, zámožných soukeníků a faktorů, jejichž portréty jsou dosud v mnoha ústeckých rodinách uchovány a váženy jako vzácná rodinná památka. Mají dnes neobyčejně vysokou cenu. Kyšperský Umlauf věnoval také velkou část své práce uměnícírkevnímu. V ústeckém děkanském kostele maloval tři velké obrazy na klenbě chrámové. Cenné jeho originály jsou též v soukromém majetku. Ve východních Ćechách působil Umlauf velmi zdárně a požíval pověsti jako jeden z nejlepších portrétistů své doby. Snad v každém městě východních Čech se setkáváme s jeho prací.
Svým dílem Jan Umlauf ovlivnil i Alfonse Muchu. Jeho syn Jiří Mucha uvádí ve své knize tuto vzpomínku:
… Ústí však zahrálo ještě jinou úlohu, než byl úkryt po vyhazovu z gymnázia. Při nejbližší příležitosti zavedl Julek Alfonse do kostela. „Už zevnějškem budova lákala svou jednoduchou, ale velmi vkusnou lucernou, ale vnitřek byl teprve překvapení. Ponejprv viděl jsem nástěnné malby. Celý strop byl pokryt krásnými malbami narození Páně s anděly, jejichž perutě rámovaly celé to dějství. Ale jaké barvy, jaká harmonie. Julek mne nemohl odtrhnouti od pozorování těch zázraků. „Kdo to maloval?! ptal jsem se Julka. „Umlauf“, odbyl mě Julek, ale když viděl, že jsem chycen obrazy, dodal:“ Víš, je to náš ústecký malíř, také v Praze v jezuitském kostele má celou řadu obrazů o marnotratném synu. Já je neviděl, ale jsou prý překrásné.“ Po těchto poznámkách Julkových celá osobnost malíře Umlaufa rostla a rostla, až se mimoděk spojila v mé fantazii s okřídlenými cherubíny a stádem pasoucích se vepříků, snících o plném korytu. Ten hluboký dojem mne provázel po celý život a vždycky, kdykoliv jsem měl čas, zastavil jsem se v Praze na Karlově náměstí, abych se u svatého Ignáce poklonil svému učiteli.
Jan Umlauf patřil také k průkopníkům fotografie. Námětem jsou především krajiny z let 1865 a 1875, a to z okolí Letohradu a Příbrami. Na jeho fotografických portrétech nacházíme kyšperskou společnost, pozoruhodné jsou jeho snímky ze života kyšperského zámku a také významné osobnosti (císař František Josef I., kníže Fedinand Kinský s rodinou apod.) Zůstalo po něm album s množstvím dobových portrétů, často bez informace, o koho se jedná. Jsou to fotografie již ze 60 let 19. století, kde je on sám ještě mladý a je zde i řada fotografií z pobytu pruských vojáků v Kyšperku roku 1866. Významný český fotograf a historik fotografie Pavel Scheufler zařadil Jana Umlaufa mezi zakladatele a propagátory české fotografie.
Informace převzaty z archivních záznamů Městského muzea v Letohradu a Kulturního centra Letohrad. Děkuji za zprostředkování paní Marii Minářové(kurátor sbírek, správce depozitáře).
Comments